Versailles

Symbol velikosti krále, státu a vzor snad pro každého "zámeckého architekta" Evropy - to jsou Versailles. Když se Ludvík XIV. (1638-1715) rozhodl, že přestaví malý lovecký zámeček svého otce ve Versailles 20 kilometrů západně od Paříže na nádherný palác bylo králi Slunce právě 23 let. Francouzští panovníci sídlili v Louvru od 13. století. Od roku 1661 se Versailles staly rezidencí a sídlem vlády a absolutním mocenským centrem Francie.Vše, co mohl francouzský národ nabídnout, především umělce a umělecké řemeslníky (celkem asi 30 000 lidí), bylo posláno do Versailles, aby se podílelo na přestavbě feudálního zámku. Realizací celého díla pověřil král architekty La Vaua a Mansarta, interiérového architekta Le Bruna a zahradního architekta Le Notra. Trvalo celkem 50 let, než byl skvostný zámek dokončen tak, aby uspokojil ctižádostivost a představy krále Slunce. Nejslavnějším a nejkrásnějším prostorem v zámeckém interiéru je Zrcadlový sál dokončený v roce 1684 a dlouhý 73 metrů. Z toho grandiózního místa dal Bismarck vyhlásit v roce 1871 Německé císařství. Uprostřed zámku je umístěna světoznámá přepychová ložnice krále. V ložnici královny, která už není tak velkolepá, přišlo na svět 19 princů a princezen.

Za pozornost stojí i zahrady tohoto 680 metrů dlouhého zámku. Rozkládají se na více než 100 hektrech a musel splňovat stejně tak vysoké reprezentační nároky jako vlastní zámek. Byly v nich vybudovány vyhlídky, široké aleje zdobené sochami a umělé kanály - "malé Benátky". Během velkolepých barokních dvorských slavností se v parku konala operní představení. Zahradní zámek Grand Trianon, který v roce 1687 postavil Mansart, věnoval Ludvík XVI. své manželce Marii Antoinettě. Malý zámeček Petit Trianon vznikl v roce 1762. Marie Antoinetta si dala postavit i Le Hameau, vzorovou vesnici s lékárnou a mlýnem, kde se královna snažila napodobovat selský život. Za krále - občana Ludvíka Filipa v roce 1837 bylo ve Versailles zřízeno muzeum.