Eisriesenwelt - nejdelší ledová jeskyně na světě

Eisriesenwelt je jeskyně v rakouském pohoří Tennengebirge, která je s délkou 42 km nejdelší ledovou jeskyní na světě a sedmou nejdelší jeskyní v Rakousku. Nachází se v nitru hory Hochkogel (2 281 m. n. m.). Vchod do jeskyně leží v nadmořské výšce 1 641 m. n. m.Co se týče historie jeskyní, do konce 19. století nebyly odborníkům ani veřejnosti známy. Vstupní otvor do jeskyně totiž není z údolí vůbec vidět. V roce 1879 objevil jeskyně přírodovědec Anton von Posselt Czorich ze Salzburgu a povedlo se mu dostat asi 200 metrů hluboko. O rok později publikoval zprávu o svém objevu v horolezeckém časopise, avšak jeho objev rychle upadl v zapomnění. V roce 1913 provedl výzkum jeskyní Alexander von Mörk. Se svou expedicí podnikl výpravu ve vlastnoručně vyrobených potápěčských oblecích k podzemnímu jezeru Sturmsee za přední zaledněnou částí jeskyně.

V roce 1920 byla v blízkosti postavena první jednoduchá chata Forscher Hütte a byly vybudovány jednoduché chodníky a stezky umožňující výstup až k jeskyním. V roce 1924 byly zpřístupněny pro pěší turistiku všechny ledové části jeskyní. Od roku 1953 bylo možné se k jeskyním dostat po dosti špatné silnici Eisriesenweltstrasse. Roku 1955 pak byla vybudována visutá lanovka s největším převýšením v Rakousku, která zkrátila čas výstupu k jeskyním z jednoho a půl hodiny na několik minut. V letech 1977 - 1978 byla lanovka celkově modernizována a vybavena většími kabinami pro 15 osob.

Vzhledem k silnému proudění vzduchu v jeskyních je zdejší teplota celoročně kolem 0 stupňů Celsia. Nejchladnější částí celého systému jeskyní je nejnižší část, kde se vytvořila asi kilometr dlouhá souvislá ledová vrstva. Nejchladněji je zde na jaře, kdy dochází na povrchu k tání sněhu a voda z něj vtéká do jeskyně, kde mrzne. Jeskyně nemá elektrické osvětlení, návštěvníci zde používají karbidové lampy. Elektrické vedení, reflektory a především světlem způsobený růst zelených řas by totiž narušovaly vzhled ledové výzdoby. Nejznámějšími útvary jeskyně jsou Posseltova věž, Hymirova jeskyně a Dóm Alexandera von Mörka.